Předseda Evropské komise oznámil tvrdší postup proti pašerákům. Chce také pozorněji sledovat Středozemní moře. Na oplátku dostává zadní vítr z Německa.
Na malý středomořský ostrov Lampedusa dorazily v posledních dnech tisíce migrantů. Po léta symbolizoval ostrov celé dilema evropské migrační politiky.
Předsedkyně komise EU von der Leyenová tomu chce zabránit – a potřebuje k tomu Itálii, která je jedním ze států EU na vnější hranici unie, kde mnoho migrantů poprvé vkročilo na evropskou půdu. Italská pravicová šéfka vlády Georgia Meloniová je zase pod masivním vnitropolitickým tlakem na snížení počtu uprchlíků. V roce 2022 během předvolební kampaně pronikavým tónem slíbila masivní omezení migrace do Itálie – nyní tato středomořská země zaznamenává rekordní počty příchozích.
Středozemní moře by mělo být lépe monitorováno
Oba spolu v neděli odcestovali na italský ostrov. Po návštěvě počátečního přijímacího střediska a mola určeného pro příjezd migrantů von der Leyen v neděli na Lampeduse představila desetibodový plán proti nelegální migraci, který má také zajistit podporu Itálii.
Oznámila silnější dohled nad Středozemním mořem, lepší výcvik tuniské pobřežní stráže a tvrdší postup proti „brutálnímu“ byznysu pašeráků. Kromě toho by měly být vytvořeny „legální cesty a humanitární koridory“ do EU.
Meloniová dala diplomaticky, ale jednoznačně najevo, že očekává radikální obrat na úrovni EU. A tvrději chce postupovat i vůči migrantům, kteří už v zemi jsou.
Očekává se, že kabinet vaší pravicové vládní koalice iniciuje příslušná opatření již toto pondělí. Meloni před návštěvou von der Leyenové na videu vyzval k misi EU, která by migrantům zabránila v přechodu – v případě potřeby s využitím námořnictva. V neděli dala ultrapravicová politička znovu najevo, že zamezení přechodů je pro ni jedinou myslitelnou možností. Pokračování v mluvení o přerozdělování lidí problém nevyřeší, řekla.
Stále žádná dohoda o azylové politice EU
Státům EU se dodnes nepodařilo prosadit komplexní reformu evropského azylového systému. Azylová politika EU by měla být skutečně reformována do nadcházejících voleb v polovině roku 2024. V červnu došlo také k dohodě mezi ministry vnitra EU. Azylové řízení by se proto mělo výrazně zpřísnit. Návrh – zejména mechanismus solidarity, který předpokládá – se setkává s odmítnutím některých států.
Migrace se netýká jen států na vnějších hranicích EU, jako je Itálie a Řecko. „Pokud proti nelegálním přechodům nezakročíme seriózně a společně, počty tohoto fenoménu zavalí nejprve státy na vnějších hranicích, ale pak všechny ostatní,“ uvedl Meloni. Pozornost je věnována také zemím, které jsou cílem zvláště vysokého počtu žadatelů o azyl – Německo je zde v popředí.
Spolkový ministr vnitra myšlenku von der Leyenové podporuje
Stejně jako Meloni v Itálii je pod tlakem i spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD), která je zodpovědná za německou migrační politiku. Za prvních osm měsíců letošního roku v této zemi poprvé požádalo o azyl více než 204 000 lidí, o zhruba 77 procent více než ve stejném období loni.
Faeser podpořil návrh předsedkyně Komise von der Leyenové na zvýšení ostrahy vnější hranice EU ve Středozemním moři letecky i po moři. „Ano, nebudeme to moci udělat jinak,“ řekl ministr vnitra v neděli večer v ARD „Zpráva z Berlína“. „Jinak nebudeme schopni dostat migrační situaci pod kontrolu.“
