Základní poselství v OSN zní: Svět má jiné problémy, než je válka na Ukrajině. Pro Západ je to balancování mezi přizpůsobením a zapamatováním.
Nic se výrazně nezměnilo od 24. února 2022, kdy Volodymyr Zelenskyj zhruba o rok a půl později ve středu večer vstoupil do slavné modro-zeleno-zlaté zasedací síně v OSN v New Yorku. Statisíce ruských vojáků jsou stále na ukrajinské půdě v rozporu s mezinárodním právem. Vraždí, mučí a znásilňují jménem Vladimira Putina. A s pomocí společenství států v čele se Západem se Ukrajina hořce, s velkými ztrátami, vojensky brání.
Je to poprvé od ruské invaze, kdy ukrajinský prezident promluvil ke státům světa živě i na místě. V prvním roce války zde byl přítomen pouze prostřednictvím videozprávy. Na březích East River se každý rok scházejí zástupci 193 národů. Hlavy států a vlád pronášejí projevy před nápadnou zeď ze zeleného mramoru. A mají mnoho příležitostí k přímé výměně nápadů, a to i v menších skupinách nebo jen ve dvojicích, v doprovodu svých delegací.
Také proto, že Zelenskyj byl tentokrát osobně u toho, dalo se předpokládat, že Putinova útočná válka bude i ve druhém roce války stále hlavním tématem, nyní se stovkami tisíc mrtvých a zraněných. To ale není případ New Yorku.
Snižuje se podpora?
Svět se stále neúprosně otáčí. Dynamika zpráv o válce skončila, bez ohledu na to, jak brutální může být. Zdá se, že nevyhnutelně nastupují efekty návyku a válečná únava. Problémy mají i další země, i když jsou často důsledkem ruské agrese. V těchto dnech se v New Yorku objevuje Ukrajina v projevech mnoha hlav států a vlád. Ale často jen jako výčet řady dalších globálních problémů. Chudoba, hlad a přírodní katastrofy. Jiné války, jiné konflikty a jiné křivdy. 17 takzvaných „cílů udržitelného rozvoje“ je letos jednoznačně v popředí.
Začíná po necelých dvou letech dříve drtivá podpora globální komunity slábnout? Jak se Volodymyr Zelenskij a jeho nejbližší spojenec, americký prezident Joe Biden, snaží vypořádat s těmito měnícími se okolnostmi?
Ostatní problémy převažují
V New Yorku se hodně zaměřuje na takzvaný globální jih, tedy státy, které jsou často rozvíjejícími se a rozvojovými zeměmi. Tedy o národech, které byly po desetiletí a staletí bohatými zeměmi vykořisťovány a ignorovány. Rovnost, rovná práva a reformy jsou klíčová slova, která se používají všude – ať už u řečnického pultu před zelenou mramorovou stěnou, ať už při panelových diskusích v četných konferenčních hotelech nebo při diskusích v pozadí mnoha politiků, kteří tam cestovali.
Vyplývá to z prvního řečníka na valném shromáždění, brazilského prezidenta Luize Luly da Silvy. Vystupuje proti nespravedlnostem, za které je z velké části zodpovědný Západ. Struktury Světové banky a Mezinárodního měnového fondu jsou „nepřijatelné“. A Světová obchodní organizace slouží pouze protekcionismu bohatých zemí, řekl Lula.
Po Palestině, Haiti, Jemenu, Burkině Faso, Mali, Nigeru, Súdánu a Guatemale konečně zmiňuje válku na Ukrajině, která se stále více rozšiřuje. Pak říká: „Hodně se investovalo do zbraní.“ Hodně peněz, které by mohly vyřešit mnoho světových problémů. Je to argument, který později převzal prezident Jižní Afriky. A pak následuje Lulina mantra: „Potřebujeme dialog.“ Když za potlesku dokončil svůj projev, sál byl zaplněný. Dále promluví americký prezident.
