Scholz odsuzuje Putina v New Yorku

Kancléř Olaf Scholz ve svém projevu v OSN vyzval k míru na Ukrajině, ale zároveň varoval před falešnými řešeními. Vznesl jasný požadavek na Putina.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) ve svém projevu k OSN podpořil mezinárodní úsilí o mír na Ukrajině. „Zároveň si musíme dávat pozor na pseudořešení, která mají v názvu pouze ‚mír‘,“ varoval v úterý večer ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN. „Protože: Mír bez svobody znamená útlak. Mír bez spravedlnosti se nazývá diktatura. To teď musí konečně pochopit Moskva.“

Scholz znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Ve svém projevu také vyzval k reformě dlouho váznoucí Rady bezpečnosti OSN, k většímu vlivu ve světě pro země Afriky, Asie a Latinské Ameriky a obecně k silnější mezinárodní spolupráci.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynulo 19 měsíců a konec v nedohlednu. Existují však mírové snahy, zejména ze zemí, které se považují za neutrální a neuvalují na Rusko sankce. Patří mezi ně Brazílie, Indie a Saúdská Arábie. V srpnu se v saúdskoarabském přístavním městě Džidda sešli zástupci více než 40 zemí, aby projednali cesty k míru – včetně USA, států EU a poprvé i nejvýznamnějšího spojence Ruska, Číny.

Scholz o těchto snahách řekl: „Právě proto, že tato válka má neúnosné důsledky po celém světě, je dobré a správné, že se svět také účastní hledání míru.“ Kancléřka však od počátku varovala před nadiktovaným mírem proti vůli Ukrajiny. Kyjev vyzývá k úplnému stažení ruských jednotek z okupovaného území, včetně ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

„Nezapomínejme: Rusko je za tuto válku odpovědné. A je to ruský prezident, kdo ji může kdykoli ukončit jediným rozkazem,“ zdůraznil Scholz. „Ale aby to mohl udělat, musí pochopit, že my – státy Organizace spojených národů – myslíme naše zásady vážně.“ V multipolárním světě 21. století již není prostor pro revizionismus a imperialismus.

Scholz už loni vystoupil ve všeobecné rozpravě OSN – jako první kancléř po 15 letech. Jeho předchůdkyně Angela Merkelová (CDU) za své 16leté funkční období předstoupila před valnou hromadu pouze jednou – v roce 2007.

Scholz ve svém projevu vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN a nepřímo odepřel pravomoci veta právo zabránit novému řádu. „V konečném důsledku je v rukou Valného shromáždění, aby rozhodlo o reformě Rady bezpečnosti,“ řekl kancléř. Složení Rady bezpečnosti, která má pět stálých členů: USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie, je zastaralé. „Afrika si zaslouží větší váhu, stejně jako Asie a Latinská Amerika.“

Scholz výslovně nezopakoval touhu Německa po vlastním stálém křesle v nejvyšším orgánu OSN, ale zmínil německou kandidaturu na dvouleté, nestálé křeslo v letech 2027/28. Připomněl však, že Německo je po USA druhým největším finančníkem OSN a ztrojnásobilo své závazky v oblasti mezinárodního financování klimatu na šest miliard eur.

Scholz řekl, že nikdo by neměl být proti reformě Rady bezpečnosti. Pokud dojde ke shodě, že země na jižní polokouli potřebují větší zastoupení, lze vyjednat text s různými možnostmi. „Žádná země by neměla blokovat taková jednání s otevřeným koncem s maximálními požadavky.“ Pozadím je negativní postoj Ruska a Číny. Teoreticky mohou vetovat jakoukoli změnu ve složení. Reforma byla proto na desítky let zablokována. Německo spolu s Indií, Brazílií a Japonskem usiluje o stálé sídlo v rámci tzv. skupiny G4.