Rusko zprostředkovalo příměří v Náhorním Karabachu. Co chce Putin? A jaký vztah má Rusko ke dvěma stranám konfliktu, Arménii a Ázerbájdžánu?
Boje trvaly necelých 24 hodin, alespoň oficiálně. V sporné oblasti Náhorního Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem od středečního pozdního rána platí příměří.
Podle zpráv ruských médií byla prostředníkem Moskva. Právě země, která byla kdysi považována za ochrannou moc Arménů, se zřejmě obrátila směrem k Ázerbájdžánu. Jak se to stalo?
Jedna osoba, kterou tato otázka velmi znepokojuje, je Marcel Röthig, vedoucí kavkazské kanceláře nadace Friedricha Eberta (FES). „Rusové jsou vlastně tradičním spojencem Arménie,“ říká v rozhovoru pro t-online. „Ale Rusko už nemá o svého partnera na Kavkaze žádný zvláštní zájem.“ Putin nyní ve skutečnosti více sympatizuje s Ázerbájdžánem, protivníkem Arménie.
Marcel Röthig
od října 2022 vede kancelář Friedrich Ebert Foundation v Tbilisi. Je zodpovědný za oblast Kavkazu. Dříve pracoval pro FES na Ukrajině, v Moldavsku, Bělorusku a Rusku. Röthig studoval politologii a pracoval pro různé členy německého Bundestagu.
Arménie je jako bývalá sovětská republika historicky úzce spjata se svým velkým bratrem Ruskem. Země je členem obranné aliance ovládané Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), která byla založena v roce 2002 a jejímiž členy jsou mimo jiné Bělorusko a Kazachstán. Ale vojenská aliance je pro Arménii fakticky bezcenná. „Arménie naposledy volala CSTO v roce 2022, kdy došlo k bojům mezi Arménií a Ázerbájdžánem,“ říká Röthig. „Pak se nic nestalo. Rusko nepomohlo.“
Po ofenzivě před třemi lety Ázerbájdžán od Arménů dobyl zpět velkou část Náhorního Karabachu. Rusko od té doby rozmístilo 2000 vojáků jako mírové jednotky v Náhorním Karabachu. Jsou však pouze pasivní, říká Röthig. Do současného konfliktu nezasáhli ani ruští vojáci. Více o konfliktu, který vře desítky let, si můžete přečíst zde.
Rusko už Arménii nedodává zbraně, říká Röthig. Obě hlavy států spolu také nevycházejí. „Putin a arménský premiér Nikol Pashinyan se vůbec nemíchají.“
Pašinjan nastoupil do úřadu jako demokraticky zvolený šéf vlády po revoluci v roce 2018. „Putin se nebojí ničeho víc než revoluce,“ říká vedoucí kanceláře FES Röthig. „Rusko možná spekuluje o změně vlády v Arménii, která by přivedla staré elity loajální Rusku zpět k moci.“
Protesty, které se od včerejška znovu rozhořely v arménské metropoli Jerevanu, volají mimo jiné po Pašinjanově rezignaci. Kavkazský expert Röthig v tom vidí nebezpečí pro mladou demokracii v bývalé sovětské republice.
Pašinjan také označil za chybu, že se v bezpečnostních otázkách stal závislým na Rusku. Země proto rozšiřuje svou síť: Arménie má dobré spojení s Íránem a obrací se také do USA. Před rokem tehdejší předseda americké Sněmovny reprezentantů odcestoval do Jerevanu. Byla prvním vysoce postaveným státním hostem v Arménii. V polovině září uspořádali Američané vojenské cvičení společně s Arménií. Moskva to označila za „nepřátelskou akci“.
Putin se ale neodvrací jen od Arménie – aktivně se obrací i k Ázerbájdžánu.
Jen dva dny před útokem na Ukrajinu se Putin v únoru 2022 v Moskvě sešel s ázerbájdžánským vůdcem Ilhamem Alijevem a uzavřel dalekosáhlou dohodu ( více o Alijevovi čtěte zde ). V něm se oba autokraté rozhodli „zastupovat stejné nebo podobné postoje k aktuálním mezinárodním otázkám a prohloubit konstruktivní spolupráci“, píše o obsahu dohody americký portál Eurasianet.
