O čem je konflikt v Náhorním Karabachu?
Ázerbájdžán zahájil vojenské operace v oblasti Náhorního Karabachu. Varování před etnickými čistkami v regionu už nějakou dobu koluje. Přehled.
To nejdůležitější na první pohled
Ale o čem je tento konflikt? Přehled:
O čem je konflikt v Náhorním Karabachu?
Konflikt je jedním z nejstarších v moderní době. Vedení Sovětského svazu přidělilo v roce 1921 oblast obývanou převážně Armény Ázerbájdžánu. V Náhorním Karabachu se proti tomu opakovaně protestovalo, až na konci 80. let vypukl krvavý konflikt, do kterého se nakonec zapojila Arménie a spolu s armádou Náhorního Karabachu dostala region pod svou kontrolu.
V roce 2020 zahájil Ázerbájdžán ofenzívu s cílem znovu dobýt region. Náhorní Karabach se považuje za nezávislý a nazývá se Republikou Artsakh, v rezoluci OSN byla oblast přidělena Ázerbájdžánu až do konečného řešení konfliktu.
Od té doby se do Náhorního Karabachu dalo dostat pouze po přímé silnici z Arménie, takzvaným Lachinským koridorem. Ázerbájdžán však tuto silnici od konce roku 2022 blokuje. Zpočátku vláda tvrdila, že to byli klimatičtí aktivisté, kteří blokovali silnici, protože Arméni se zabývali nelegální těžbou. Brzy se však ukázalo, že blokádu zorganizovala vláda. Původně směly koridorem projíždět konvoje Mezinárodního červeného kříže, ale Ázerbájdžán to od 11. července zakázal.
V důsledku toho je v regionu nedostatek léků, potravin a dalšího zboží každodenní potřeby. Humanitární situace se podle humanitárních organizací nesmírně zhoršila. Zde si o tom můžete přečíst více. Nyní tam Ázerbájdžán zřejmě zahájil velkou vojenskou operaci.
Jak Ázerbájdžán zdůvodňuje svůj vojenský zásah?
Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany se jedná o „protiteroristické operace“. Podle prohlášení má vojenská operace prosadit stažení arménských jednotek z oblasti, jak bylo dohodnuto v příměří po poslední válce o Náhorní Karabach v roce 2020.
Ministerstvo tvrdí, že v posledních měsících ze strany arménských sil docházelo k „systematickému ostřelování“ a posilování útočných pozic. Ázerbájdžán nyní používá „vysoce přesné zbraně“ k útokům na bojová vozidla a „vojenské cíle“ arménských jednotek, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany.
Bývalý předseda vlády mezinárodně neuznané Republiky Artsakh v Náhorním Karabachu Ruben Vardanyan informoval na svém kanálu Telegram o masivní dělostřelecké palbě v oblasti a popřel, že by porušil příměří. Gegham Stepanyan, obránce lidských práv v Náhorním Karabachu, rovněž obvinil Ázerbájdžán z ostřelování civilních cílů.
Experti se obávají etnických čistek – proč?
Humanitární situace v Náhorním Karabachu se již měsíce zhoršuje. 120 000 obyvatel je ohroženo hladem, objevují se zprávy, že lidé již zemřeli na podvýživu, zejména děti. Výzkumníci genocidy z Mezinárodní asociace učenců genocidy také poznamenali, že ázerbájdžánský prezident a jeho propaganda stále více dehumanizují Armény. Například Ilham Alijev popisuje Armény jako psy, které je třeba odehnat.
