Organizace spojených národů hovoří o humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Přesto nyní kraj zvolil nového prezidenta – kterého však řada států neuznává.
Uprostřed přetrvávajícího napětí mezi znepřátelenými kavkazskými státy Arménií a Ázerbájdžánem si oblast Náhorního Karabachu zvolila nového prezidenta. Poslanci parlamentu v sobotu 22 hlasy pro a jedním proti zvolili předchozího šéfa tamní bezpečnostní rady Samvela Shahramanyana nástupcem prezidenta Arajika Harutyunjana, který rezignoval na začátku září.
Ázerbájdžán okamžitě odsoudil volby jako „další extrémně provokativní krok“ a „jasné porušení“ své „suverenity a územní celistvosti“. Turecko, které je spojencem Baku, prohlásilo, že „tyto nelegitimní volby“ neuznává. Ministerstvo zahraničí v Ankaře označilo volby v prohlášení za „flagrantní porušení mezinárodního práva, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a zásad OBSE“.
Evropská unie uvedla, že neuznává „ústavní a právní rámec“ konaného hlasování. Vyzvala však také obyvatele Náhorního Karabachu, aby podpořili „de facto vedení“, které je schopné a ochotné vést s Baku „diskuze zaměřené na výsledky“.
Federální vláda vyzývá k otevření Lachinského koridoru
Podle prohlášení federální vlády vyjádřil kancléř Olaf Scholz (SPD) v telefonickém hovoru arménskému premiérovi Nikolu Pashinyanovi své „hluboké znepokojení“ nad zvýšeným napětím v posledních týdnech „zejména ohledně přesunu vojenských jednotek. .“ Federální vláda „důrazně“ vyzývá lidi, aby se „zdrželi jakékoli vojenské eskalace“.
Dále uvedla, že nyní je zapotřebí „rychlá dohoda o humanitární péči“ pro lidi v Náhorním Karabachu, včetně otevření Lachinského koridoru, jediného silničního spojení mezi Arménií a Náhorním Karabachem. Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem lze vyřešit pouze diplomatickou cestou. „Každý by nyní měl na tomto cíli neprodleně konstruktivně pracovat.“
Organizace spojených národů hovoří o humanitární krizi
Ázerbájdžán a Arménie bojují o příhraniční oblast Náhorního Karabachu od rozpadu Sovětského svazu. Boje v roce 2020, které si vyžádaly více než 6500 mrtvých, byly ukončeny Ruskem zprostředkovanou dohodou o příměří. Po obnovení šesti týdnů bojů v roce 2020 Rusko zprostředkovalo dohodu o příměří, která donutila Arménii vzdát se velkých oblastí.
V posledních měsících napětí v pohraničí opět výrazně vzrostlo. Situace se zhoršila, zvláště poté, co byl zablokován Lachinský koridor. Silnici udržuje Ázerbájdžán uzavřenou od července. Od té doby přestaly přicházet základní potraviny a léky také ne – obyvatelům Karabachu nyní chybí všechno. V srpnu prý zemřel hlady 40letý muž, hladem hrozí i zbytek populace. Organizace spojených národů hovoří o humanitární krizi.
Navzdory zprostředkovatelskému úsilí Evropské unie, USA a Ruska se zatím oběma stranám nepodařilo dosáhnout trvalého mírového řešení.
