Navzdory dohodě s Tuniskem dorazilo na ostrov Lampedusa během týdne více nelegálních migrantů než kdykoli předtím. Co to znamená pro budoucnost smlouvy?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to v červenci hrdě oznámila: EU uzavřela dohodu s Tuniskem. Severoafrická země by mimo jiné měla zajistit, aby do Itálie přejíždělo na lodích méně nelegálních migrantů.
Nyní však během týdne přišlo více lidí než kdykoli předtím. Mnoho lodí vyjíždí zejména z tuniského přístavního města Sfax, odtud je to na italský středomořský ostrov Lampedusa kolem 180 kilometrů. Během tří dnů tam přistálo 199 člunů se zhruba 8500 lidmi na palubě. Lampedusa zdůrazňuje pouze jednu, ale celkově se čísla od podpisu také zvýšila.
Dohoda už padla?
Názory v politice se velmi liší nejen v tomto, ale také v otázce, zda za rostoucí čísla může pouze Tunisko. Země to odmítla a hovořila o konečné panice mezi mnoha migranty, kteří jsou v současnosti v Tunisku a chtějí do Evropy.
„To byla naivní komunikace“
„Nemyslím si, že zdůvodnění Tuniska je záminkou,“ říká Erik Marquardt, který zasedá v Evropském parlamentu za stranu Zelených. „Není divu, že čísla rostou, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hlasitě oznámila, že tato trasa bude brzy uzavřena. To byla naivní komunikace.“
Poslanec FDP Jan-Christoph Oetjen však vidí rostoucí čísla jako jasné porušení dohody a obchod považuje za neúspěch. „To ukazuje velmi jasně: Tunisko není pro EU vhodným partnerem,“ říká Oetjen t-online. „To se nezmění s dalšími jednáními.“
100 milionů pro méně migrantů
Dohody se třetími zeměmi, jako je dohoda s Tuniskem, jsou ústředním stavebním kamenem strategie EU na omezení nelegální migrace do Evropy. V souladu s tím Evropská komise prodala dohodu s Tuniskem jako úspěšnou. K jednání odcestovala von der Leyenová do tuniského hlavního města Tunis společně s italskou premiérkou Georgií Meloniovou a jejím nizozemským protějškem Markem Ruttem.
Výsledek: Tunisko, které je v současné době v hluboké hospodářské krizi, obdrží finanční pomoc ve výši 900 milionů eur a dalších 100 milionů eur na to, aby země přijala opatření proti nelegální migraci. Kromě toho by země měla v budoucnu rychleji a nebyrokratičtěji přijímat zpět své vlastní občany, kteří v EU pobývají nelegálně. Má sloužit jako vzor pro další dohody.
Ale zlomové linie už byly zřejmé. Tuniský prezident Kais Saied na setkáních opakovaně zdůrazňoval, že Tunisko není evropskou pohraniční policií. V tisku byl také pobouřen návrhem, který mu byl předložen na setkáních: Tunisko by mělo přijmout zpět migranty z lodí – i když to nejsou Tunisané – a přesídlit je a na oplátku získat finanční podporu. V rozhovoru pro tuniský tisk to popsal jako „nehumánní a nepřípustné“. Zde si o tom můžete přečíst více.
„Neměli bychom dávat dárky tuniskému prezidentovi“
„Jsem zásadně pro takové dohody,“ říká politik FDP Oetjen. Ale: „Tuniský prezident neplní své sliby, takže bychom mu neměli dávat ani dárky.“ Za mnohem důležitější každopádně považuje readmisní dohody se zeměmi původu migrantů. Na Lampedusu dorazili především lidé ze zemí subsaharské Afriky. Oetjen není sám, kdo dohodu kritizuje: i další poslanci Evropského parlamentu v posledních dnech v tisku uvedli, že dohodu považují za selhání.
Předseda německé skupiny CDU/CSU v Evropském parlamentu Daniel Caspary však nevidí důvod, proč obchod s Tuniskem rušit. „Evropská unie dosáhla dohody s Tuniskem. Neuzavíráte dohody jen proto, abyste je porušili, ale abyste je dodrželi,“ říká t-online.
