Po jeho převratu armáda v Nigeru požádala francouzského velvyslance, aby opustil zemi. Ten však zůstal – a armáda nyní zřejmě brání dodávkám jídla.
Francouzský velvyslanec, který tam po vojenském převratu v Nigeru pobývá, je podle prezidenta Emmanuela Macrona se svými zaměstnanci držen jako „rukojmí“. „V Nigeru, jak s vámi mluvím, máme velvyslance a diplomatický personál, kteří jsou doslova zajati jako rukojmí na francouzské ambasádě,“ řekl v pátek Macron. „Brání dodávkám jídla,“ řekl Macron o pučistech. Velvyslanec žije z vojenských přídělů.
Navzdory ultimátu od pučistů k odchodu zůstal francouzský velvyslanec koncem srpna v Nigeru. Bylo řečeno, že Francie neuznává pučisty. Pučisté nejsou oprávněni požadovat odvolání velvyslance, protože jeho akreditace pochází od zvolených zástupců Nigérie.
Stejně jako Mali a Burkina Faso se i Niger odvrací od Západu
Před měsícem a půl prezidentská garda v Nigeru sesadila prezidenta Mohameda Bazouma vojenským převratem. Více si o tom můžete přečíst zde. Velitel elitní jednotky generál Abdourahamane Tiani se jmenoval novým vládcem a pozastavil ústavní pořádek. Niger je v poslední době pro Francii důležitým partnerem v jejím boji proti terorismu v oblasti Sahelu. Francie má asi 2500 vojáků umístěných v Nigeru a sousedním Čadu.
Mezitím vojenská junta v Burkině Faso vyhostila francouzského přidělence obrany ze země za „podvratnou činnost“. Emmanuel Pasquier a jeho zaměstnanci budou muset opustit západoafrickou zemi do dvou týdnů, uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí. Burkina Faso navíc „s okamžitou platností“ uzavře svou vojenskou misi v Paříži.
Stejně jako sousední Mali a Niger se i Burkina Faso odvrací od bývalé koloniální velmoci Francie a dalších západních partnerů. Po vojenském převratu na podzim vládne zemi s přibližně 21 miliony obyvatel přechodná vláda v čele s prezidentem Ibrahimem Traorém.
