Politika federální vlády vůči Íránu je příkladem „zásadně zavádějící a nečestné zahraniční politiky“, říkají CDU a CSU. S aplikací volají po změně.
Unie chce vyzvat federální vládu, aby se zasadila o rozšíření současných sankcí EU proti islámskému režimu v Íránu a o zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristů EU. Vyplývá to z návrhu poslaneckých klubů CDU a CSU v Bundestagu, který má exkluzivně k dispozici t-online. „Cílem evropské politiky musí být co nejvíce ztížit íránskému režimu utlačování vlastního lidu,“ uvedli stěžovatelé. K tomu má ale sankční politika EU ještě hodně daleko.
Unie kritizuje íránskou politiku federální vlády jako příklad „zásadně zavádějící a nečestné zahraniční politiky“. Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbock slíbila solidaritu ženám a mužům. „Dostali prázdná prohlášení o podpoře na Twitteru a minimální sankce, které na nikoho neudělaly dojem,“ říká expert CDU na zahraniční politiku Norbert Röttgen pro t-online. „Paní Baerbock neplní své vlastní standardy,“ řekl Röttgen. Jeho stranický kolega Jürgen Hardt také pro t-online řekl: „Írán se stává hříchem zahraniční politiky semaforu.“
Konkrétně spolu se svými stranickými kolegy požadují, aby federální vláda pracovala na rozšíření stávajících sankcí EU proti režimu v Teheránu a zařadila své Revoluční gardy na seznam teroristů EU. Členové elitní vojenské jednotky jsou spoluodpovědní za násilný útlak obyvatelstva v Íránu.
Pokud byste byli přidáni na seznam teroristů EU, již byste nedostali víza do EU. Jejich prostředky by byly také zmrazeny v EU. Ministerstvo zahraničí tento krok již dříve odmítlo s tím, že to z právních důvodů není možné. Několik odborníků však tento názor popřelo.
Union obviňuje Ampel z projevu „ohleduplnosti k režimu“.
Unie ve své žádosti rovněž obviňuje Baerbocka z toho, že nepodpořil zařazení Revolučních gard na seznam teroristů z právních důvodů, ale z důvodů politických. Federální vláda „bude nadále brát režim v úvahu ve prospěch jaderných jednání,“ uvedla Unie ve své žádosti.
„Zahraniční politika federální vlády, kterou označuje za feministickou, zatím nehrála v íránské politice žádnou rozeznatelnou roli,“ kritizuje Unie. Příklad Íránu spíše ukazuje, jak rychle se feministická zahraniční politika federální vlády dostává do střetu zájmů. Spolkové ministerstvo zahraničí se zatím nerozhodlo opustit jaderná jednání s Teheránem, i když jsou ve slepé uličce. Politici CDU ve své žádosti popisují tuto strategii jako „zcela nahodilou“. Volají po „plánu B“, který by odvrátil nahromadění íránských jaderných zbraní.
Žádost by měla být podána v den výročí Aminiho úmrtí
Žádost Unie obsahuje celkem 27 požadavků na íránskou politiku federální vlády. To by mělo prověřit i hospodářské vztahy Německa s Íránem. Měla by také udělat „vše, co je v jejích silách“, aby osvobodila německé občany Nahid Taghavi a Jamshid Sharmahd ze zajetí islámského režimu a přivedla je zpět do Německa.
