Výměna zajatců mezi USA a Íránem se má uskutečnit v pondělí. Výměně předcházely měsíce plánování.
Islámský režim v Íránu propustil několik občanů USA v rámci výměny zajatců. Byli na palubě letadla na cestě z Teheránu do Kataru, řekl v pondělí vysoký představitel americké vlády. Na palubě letadla byli také dva rodinní příslušníci těch, kteří byli dříve zadrženi v Íránu a kterým Teherán zakázal cestovat.
Jedním z nejznámějších z pěti propuštěných je podnikatel Siamak Namasi, který má americké i íránské občanství. V roce 2015 byl uvězněn a odsouzen k deseti letům vězení za špionáž. V roce 2018 byli zatčeni ekolog Morad Tahbas a podnikatel Emad Shargi. Identita dalších dvou Američanů, kteří byli nyní propuštěni, nebyla původně známa.
Již ráno mluvčí zahraničního úřadu pro islámský režim v Íránu Násir Kanaani novinářům řekl, že výměna zajatců proběhne v pondělí. S uvolněním zmrazených íránských aktiv v hodnotě kolem šesti miliard dolarů z Jižní Koreje je cesta k dohodě jasná. Na oplátku USA také omilostňují pět Íránců, kteří byli odsouzeni nebo obviněni z „nenásilných zločinů“.
Výměna se připravovala měsíce
Výměna se připravovala měsíce. Na začátku srpna uvalil islámský režim v Íránu nyní propuštěné Američany do domácího vězení v hotelu v hlavním městě Teheránu.
Režim v Íránu opakovaně vězní cizince na základě obvinění ze špionáže nebo jiného porušení národní bezpečnosti. Ochránci lidských práv kritizují řízení, která se často konají za zavřenými dveřmi, jako nespravedlivá. Více o procesech režimu si můžete přečíst zde. Islámská republika je také obviněna z držení cizinců jako rukojmí. Několik Němců je také uvězněno v Íránu, jako je Jamshid Sharmahd, který byl odsouzen k smrti. Více o jeho případu si můžete přečíst zde.
Ostrá kritika výměny vězňů
Dříve byla dohoda s Teheránem hodně kritizována. Například bývalý americký viceprezident Mike Pence popsal dohodu jako „největší výkupné v americké historii“. Kritici varovali, že Teherán by mohl případně použít miliardy dolarů na vojenské účely. Dohodu kritizovali i lidé v Íránu, se kterými t-online v den výročí protestů kontaktoval. Zde si o tom můžete přečíst více.
Americká vláda se v posledních týdnech snažila takové obavy rozptýlit. Několikrát zdůraznila, že miliardy lze použít pouze na humanitární účely, jako jsou léky nebo potraviny. Nejde o výkupné nebo peníze amerických daňových poplatníků, ale spíše o íránské peníze, které by měly být přínosem pouze pro íránský lid a nikoli pro islámské vedení. Americká strana také dříve odmítla tvrzení íránského prezidenta Ebrahima Raisiho, že by peníze měly proudit do jiných oblastí, jako je domácí produkce.
Vztahy mezi islámským režimem v Íránu a USA jsou historicky špatné. Obě země byly opakovaně na pokraji války. V lednu 2020 zabily USA mocného íránského generála Ghassema Soleimaniho při náletu bezpilotního letadla v sousedním Iráku. Následovaly týdny vojenského napětí. Přepadení americké ambasády studenty a následné braní rukojmí 4. listopadu 1979 nenávratně zhoršilo vztahy mezi oběma zeměmi.
